| Po | Ut | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 29 | 30 | 31 | 01 | 02 | 03 | 04 |
| 05 | 06 | 07 | 08 | 09 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 01 |
Registrovaní uživatelé
0 online - více info
Drabble(s) - Prší...
Prší... :: Autor: LauraŽánr: Romantika, Psychologické
Žánr2: Preslash
Postavy:
Harry Potter, Draco Malfoy
Přístupnost: Od 12ti let
Obdobi: Není důležité
Prší… a ty jen s úžasem sleduješ, jak kapky deště malují na sklo neuvěřitelně spletité obrazce.
Prší… a kapka po kapce ti pomalu stékají po tváři. Každá má svou vlastní cestu, každá je jedinečná… jako on. A přitom žádná není jako on.
Prší… a ty myslíš na něj. Co teď asi dělá? Miluješ bouřku a on ji nesnáší. Myslí teď na tebe? Možná.
Prší… a ty netoužíš po ničem jiném než ho obejmout a políbit, jako jsi to dělal tisíckrát. Obejmout ho svými mokrými pažemi a líbat ho, dokud ti nezačne nadávat, že jsi ho celého promočil. Víš, že začne. A on ví, že ty víš.
Prší… a ty myslíš na to, jestli může být v životě něco krásnějšího než bouřka… a on.
Prší… a na tobě už nezůstala ani nit suchá. Nevadí ti to. Usmíváš se, roztahuješ paže a zakláníš hlavu… nabízíš celé své tělo dešti, nabízíš sám sebe… bouřce a jemu.
Prší… a ty myslíš na to, jak jeho ústa na podzim chutnají po dešti, když přijde prokřehlý z venku a ty se ho nemůžeš nabažit. Líbáš ho dlouhé minuty, než ti řekne, že jsi cvok a jde si uvařit teplý čaj. Nevadí ti to. Jdeš s ním a myslíš na jeho rty a na déšť.
Prší…a bouřka začíná sílit. Mraky jsou těžké a tmavé, vypadají, že každou chvíli spadnou. Doufáš, že spadnou na tebe a ty budeš moci cítit váhu deště, stejně jako cítíš váhu jeho těla, když se v noci milujete.
Prší… a ty si představuješ, jak nádherně vypadá, když se mu prameny vlasů lepí na kůži, když je celý mokrý a nemá na sobě nic kromě kapek deště. Vlasy mu ztmavnou a řasy se lepí jedna ke druhé, z konců jeho dlouhých štíhlých prstů padají na zem kapka po kapce a s ty jsi každým dopadnutím víc a víc vzrušený. Je to nádherná představa… musíš se znovu usmát.
Prší… a ty si pamatuješ jak jste jednou, jedinkrát šli do té bouřky spolu. On nechtěl, ale ty jsi ho přemluvil. Měl jsi takovou radost, když konečně souhlasil, že jsi ho jen popadl za ruku a vyběhl s ním ven do té největší bouře, prameny vody padaly z nebe v dlouhých provazcích a ty jsi ho jen držel za ruku… a díval se na něj. Tehdy jsi mu řekl, že ho miluješ.
On tě chvíli jen nevyzpytatelně pozoroval a pak ti odpověděl, že ho nemiluješ…. ne tolik, jako ji.
Chvíli jsi nechápal o čem mluví, ale když zvedl oči a podíval se na nebe, došlo ti to. Myslel bouřku… a ty jsi v té chvíli cítit obrovskou úlevu, byl jsi neskutečně vděčný, že tě někdo konečně pochopil.
Že ti někdo rozumí, aniž by tě soudil.
Že tě někdo miluje, aniž by se zbytečně ptal.
On ví, že jí miluješ a přesto je schopen se s tím smířit. V tu chvíli jsi měl pocit, že šťastnější být nemůžeš.
Máš je dva.
Jeho a ji.
Oba miluješ a oni milují tebe.
Bouřka… a Draco.
Prší... a ty najednou cítíš ruce, které tě zezadu objímají. Nic neříká, mlčí. Jen s tebou tiše stojí v dešti a ty víš, že trpí, ale… trpí pro tebe. A ty ho v ten moment miluješ jako nikdy předtím. Roztáhneš dlaň a necháš kapky deště protékat mezi prsty jako perly, průzračně a jemné, studené a nádherné. Jako on.
Prší… a ty doufáš, že nikdy nepřestane.
Hodnocení: 10.00 [2 hlasů]
sedoocka dne 03.03.2008
áááách, nádhera! chápu, že Harry miluje déšť, také ho mám moc ráda... je to krása nechat si stékat po těle kapku po kapce... až do promočení...
Laura dne 07.06.2007
Memorin: Jsem jako šaman ze starobylého kmene indiánů - vyvolala jsem déšť :-) A ty jsi jeden vděčný milovník bouřky, který mi za to děkuje, ale... není za co. Pro vás, mí nejoblíbenější, bych vykouzlila v létě sníh a v zimě rozkvetlou louku, stačí říct ;-)
Karin: opravdu se ti zastavilo srdce? Ale je ti jasné, že takhle se dlouho nedá žít... :-) Být tebou, zajdu si k doktorovi ;-) Ani nevím, co na to napsat. Jsou to tak milá slova. Obligátní "děkuji" bude muset stačit.
Karina dne 30.05.2007
Právě...se mi snad zastavilo srdce. Taková nádhera...taky miluju bouřku...bože, opravdu nevím, co napsat, snad jen, že tohle je dílo mistra.
Blanch dne 29.05.2007
:))) Lauro nj, to jsem prostě celá já :)
Memorin dne 29.05.2007
Panebož… Lauro!!!
Prší….
Teď a tady. Pořádná náhlá a osvěžující dešťová smršť…
K melancholii se přidalo … to štěstí!!!
Za tohle Tě miluju… že dokážeš změnit mou náladu, ale i něco takl nezměnitelného, jako je počasí…
Ono opravdu prši…
Ach, LAURO…
Memorin dne 29.05.2007
„Prší… prší… tady u nás neprší, ale uvnitř mě prší nebo svítí slunce…?
Tohle drabble se povyšuje na nejlepší od Tebe… je jako letní bouřka… tak osvěžující, krásná a přitom temně stedená…
Taky miluju bouřky a déšť. Často dělám to, co Harry. Prostě si stoupnout pod zataženou oblohu, nechat se smáčet a bičovat deštěm.“
Zavřu oči…
„A pak kydž zahřmía modro-černou oblohu protne nezkrotná síla blesku… pak si uvědomím, že jsem… šťastná.
Tohle jsem potřebovala, protože u nás dlouho nepršelo, ale alespoň ta představa!!!
*Kiss* *Love* Lauro!!!“
Laura dne 29.05.2007
To Welvia: to víš, někdy na tebe múzy skáčou za každým rohem, někdy chodíš hodiny a hodiny a nenarazíš ani na jednu :-) Máš pravdu, občas dostanu chuť na něco tak trochu "poetického", ale pak to zase hned musím napravit pár přízemnímy vtípky :-) Díky moc
To Blanch: Já poznala, že jsi ďábelské dítko i bez znalosti tvého data narození... prostě se nezapřeš ;-)
Blanch dne 28.05.2007
To by sedělo, zřejmě jsem si chtěla na narozeniny udělat radost(já jsem narodila ve znamení 666, takže se díváš na přeživší Satanovo ďábelské dítko).
Už se nám to blíží, že? :)
Welvia dne 27.05.2007
Ne, Lauro, nejsi jediná. Celou bouřku jsem byla venku a kochala se.
Tahle povídka je nádherně poetická. Moc jsem si ji užila, ale musím přiznat, že já bych bývala Draca milovala víc než tu bouřku:).
Jsem moc ráda, že jsi se zase rozepsala, ta přestávka, kdy jsem marně hledala tvá nová dála, mi byla víc než nepříjemná, moc mne těší, že jsi opět nalezla svou múzu.
Děkuji.
Laura dne 26.05.2007
D.S.O.T.M.: Zbožňuju, že zbožňuješ déšť ode mě :-) Díky moc
LIL: Není nad upřímné komentáře, souhlasím a taky chápu, že nálada vždycky nemusí být úžasná, to znám až moc dobře. Není to dokonalé, já vím, mělo to být jen takové lehké zamyšlení nad deštěm. A můj náhled na bouřku nemusí být nutně náhled všech, tak už to v životě chodí. Díky moc
Blanch: Nejsem si jistá, ale byly tam samé šestky, úplné peklo na zemi ;-)
Blanch dne 26.05.2007
No znáš mě :))
Kdy, že jsme si to naplánovaly tu svatbu? :)
Dark side of the moon dne 26.05.2007
Zbožňuju déšť...a od Tebe ještě víc:-)
Lilithka dne 26.05.2007
Mám hrozně ráda déšť a bouřku, ale taky upřímné komentáře. A bohužel, sice to máš važně hrozně hezky napsané, vidím protékat kapičky vlasy, oblečením, prsty... stejně mě to tolik neoslovilo. Nejspíš vlastní nálada za to může, nevím. Ale stejně díky.
Laura dne 26.05.2007
MYSTY:to JÁ děkuji, že to cítíš podobně, že jsi mi to dokázala takhle krásně napsat a jsem obrovsky ráda, že jsem tě zase mohla potěšit. Díky... prostě díky.
KALDORA: Máš pravdu, když prší stávají se kouzelné věci. Moc hezky řečeno. Škoda, že v životě neprší častěji... bylo by to o hodně příjemnější.:-) Děkuju moc
BLANCH: :-) to mluví za vše, Blanch. K tomu není co dodat ;-) Díky
Blanch dne 26.05.2007
(Ne)prší, ale já miluji tebe, to myslím vypovídá samo o sobě...
Kaldora dne 25.05.2007
Někdy, když prší, stávají se kouzelné věci.
Draco snad trpí Harryho láskou k dešti, k bouři, ale ještě nepřišel na to, že to právě on je pro Harryho bouří a deštěm, že bez něj by živel ztratil kouzlo. V každé Harryho myšlence je to bouře a bouře je Draco. Draco žárlí sám na sebe! Ach, jak je láska slepá...
Ale jak Harry tak i Draco a tak i Laura dobře tuší, že když prší, stávají se občas kouzelné věci.
Snad pro Vás nikdy pršet nepřestane!
To přeji ze srdce...
Mysty dne 25.05.2007
Děkuji. Děkuji tak moc, že se až bojím nadechnout, jen abys dokázala dostatečně pochopit jak. Jak? Tisíckrát a ještě víc. Děkuji.
Víš, myslela jsem, že v tom jsem sama. Všichni nadávají, že se zhoršuje počasí a já se jen usmívám.
Miluji déšť, natož bouřku.
Když v ní vylezu ven, cítím se tak nějak... v bezpečí. Čistě a krásně. Jakoby se na všechno dalo zapomenout a v tu chvíli jsem byla jen já. Taková, jaká jsem. Se všemi chybami i hříchy. A ačkoliv vím, že ty blesky musí někam dopadnout, nikdy bych neuhnula. Protože ať jsem se v životě měla sebehůř, ona vždy přišla a utěšila mě.
A právě za to, Lauro, jak dokážeš cítit déšť, ti děkuji.
Laura dne 25.05.2007
TO TERAXA: awww... jsem poctěna a neuvěřitelně ráda, že se líbí. Pořád píšu jen humorné věci a už jsem si ani nebyla jistá, zda umím napsat i něco jiného, ale podle tvého krásného komentáře to evidentně není semnou ještě tak špatné :-) Díky moc
TO ALESIA: Tak to jsme dvě - super. Můžeme se v dešti procházet po ulicích a myslet na to, že Harry s Dracem to dělají taky... myslím to jako to... ne TO ;-) Díky hrozně moc
alesia dne 25.05.2007
Lauro, miluju déšť a bouři stejně jako tvoje povídky.. :)
teraxa dne 25.05.2007
No to je nádhera. Tak dokonale propletené, stejně jako oni. Tohle bych mohla číst neustále dokola!
Disclaimer: All publicly recognizable characters, settings, etc. are the property of their respective owners.
The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work.
No copyright infringement is intended.